Publikované články

O projektu

Projekt „VLIV ZMĚN SVĚTA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA“ je jedním z projektů Národního programu výzkumu na léta 2004 – 2009 tématického programu „Moderní společnost a její proměny“. Řešení projektu bylo zahájeno v lednu 2005 s předpokládaným ukončením na podzim roku 2008.

Více informací, nejen o Národním programu výzkumu naleznete na webových stránkách Výzkum a vývoj v ČR http://www.vyzkum.cz a na stránkám Ministerstva práce a sociálních věcí ČR http://www.mpsv.cz/.

Popis projektu „Vliv změn světa práce na kvalitu života“

Cíl projektu
Pracovní hypotéza
Očekávané výsledky
Význam projektu
Metodika
Spolupráce
Závěr - metoda vyhodnocení přínosů

Cíl projektu

Navrhovaný projekt si klade za cíl identifikovat a postihnout celosvětové trendy v BOZP a v kvalitě pracovního života, vliv globalizace a transnacionálních společností na pracovní podmínky a charakteristiky pracovní v ČR, identifikovat jejich dopady na kvalitu pracovního života v ČR, predikovat další vývoj, navrhnout doporučení, metody a nástroje k eliminaci možných rizik jak na makro, tak i na mikroúrovni.

Projekt výzkumu se bude zabývat problematikou globalizace (důsledky a příležitosti), trendy ve světě práce a jejich dopady na kvalitu života, problematikou stárnutí populace, imigrace, různých druhů diskriminace, outsourcingem, novými formami organizace práce a změnami v pracovních vztazích, flexibilitou a mírou sociálně právní ochrany (pracovní a sociální jistoty), pracovními podmínky včetně BOZP (zvyšování nároků, intenzita práce, stres) apod.

Pracovní hypotéza

Změny struktury trhů a organizací stále více ovlivňují pracovní prostředí i pracovní podmínky a tím ovlivňují i kvalitu života, a to zejména pracovního života. Na základě znalostí rozhodujících faktorů utváření BOZP a kvality pracovního života, jejich charakteru a vývoje, lze předvídat vývojové trendy změn a volit vhodné nástroje na jedné straně zabraňující, případně eliminující negativní dopady změn a na straně druhé podporující zvyšování úrovně BOZP a dosahování adekvátní kvality pracovního života, a to nejen při zachování ale spíše posílení pozitivního ekonomického rozvoje.

Základní pracovní hypotéza reaguje na jedné straně na změny v přístupech kapitálu. Ten už není fixován k jednomu místu. Je lehce přemístitelný a na konkrétní pracovní síle není již tak závislý. Vyhledává pro sebe nejpříznivější podmínky včetně podmínek práce a zaměstnání a přelévá se proto do míst s nižší ochranou a s nižšími nároky pracovníků, tj. s nižšími náklady na práci a BOZP. Někdy přestává dbát i o dodržování zákonných pracovních podmínek, přehlíží požadavky na bezpečnost práce, prodlužuje zákonnou pracovní dobu a snaží se dosáhnout co nejnižší mzdy a celkově ohrožuje kvalitu pracovního života jednotlivců a zejména celých skupin obyvatel. Existují signály, že tento stav je dnes i u nás, a to v řadě soukromých firem. Získává „oblibu“ i u nadnárodních společností působících na našem území. Dosud však chybí "právní" potvrzení tohoto stavu. Na druhé straně reaguje základní pracovní hypotéza na propastný rozdíl v produktivitě práce a výkonnosti domácích firem a firem působících v USA nebo vyspělých západoevropských ekonomikách nebo i v zahraničních firmách působících na území České republiky. To vyžaduje systematickou a cílenou změnu na úrovni:

  • Zaměstnanců, a to v postojích k práci, k celoživotnímu vzdělávání, žádoucí flexibilitě apod.,
  • Managementů firem v utváření příznivých pracovních podmínek, organizaci a řízení práce, ve zvyšování úrovně řízení a hospodaření s lidskými zdroji,
  • Státu v tvorbě vhodných celospolečenských podmínek a dostatečného prostoru pro slaďování zájmů jak zaměstnanců, tak i podnikatelů (legislativa, tripartita, kontrola, vymahatelnost práva apod.).

Očekávané výsledky

Identifikace rozhodujících trendů a faktorů ovlivňujících pozitivně či negativně úroveň kvality pracovního života. Možnosti a způsoby usměrňování budoucího vývoje na makro i mikroúrovni.

Na základě řešení projektu a dále uvedených výstupů a činností lze očekávat zejména rozšíření poznatkové základny pro strategické rozhodování vrcholových orgánů k usměrňování dalšího vývoje (podklady pro legislativní činnost, tripartitní jednání apod.), vytvoření řady doporučení a metodik pro podnikovou sféru, vytvoření prostoru pro diskusi v odborné i široké veřejnosti, k informačnímu a osvětovému ovlivňování cílových skupin (změně přístupů a postojů k dané problematice). Rámcové výstupy a jejich hlavní obsah:

  • Zjištění a zmapování trendů vývoje kvality pracovního života ve vztahu k probíhajícím a očekávaným změnám pracovních podmínek, pracovního prostředí, organizace a řízení práce (studie).
  • Doporučení a nástroje vedoucí k žádoucí minimalizaci negativních dopadů předpokládaných změn a k zvýšení účinnosti prevence rizik (metodické materiály a příručky).
  • Metody sledování kvality pracovního života (výzkumná zpráva včetně výsledků šetření).
  • Pořádání vědecké konference a odborných seminářů a prezentace výsledků projektu na vědecké konferenci Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze případně i dalších (EU Bratislava), odborný seminář pro představitele podnikového managementu, státních institucí, odborů a dalších zainteresovaných stran na téma "Adaptace pracovníků na změny BOZP v práci a organizacích“ apod.
  • Publikační činnost - časopisecká (případně knižní) publikace výsledků empirických šetření a závěrů z nich plynoucích.
  • Internetové stránky „Kvalita pracovního života“(v rámci serveru BOZPinfo).

Výstupy projektu v oblasti poznání pracovního jednání jednotlivých skupin pracovníků budou obsahovat:

1. Popis současného chování pracovníků ve vztahu k rizikům vyplývajících z práce.
2. Kvalifikovaný odhad možných reakcí pracovníků ve sféře práce, výkonu a motivace a jejich chování v případě prosazování organizačních, personálních, ekonomických a právních změn.

Význam projektu

Zaměření a řešení projektu je nejen vysoce aktuální vzhledem k dění v EU na tomto poli, ale také přispěje k naplnění cílů programu Moderní společnost a její proměny, resp. k dílčímu programu 1.4. Společenské, ekonomické a bezpečnostní aspekty práce, zdraví a nemoci.

Socioekonomické aspekty, očekávané výsledky a jejich dopady pro výzkum:

  • Výzkum přispěje k posunu poznání stavu a úrovně kvality pracovního života.
  • Prostřednictvím průzkumů a šetření podá reálný obraz o subjektivně vnímané kvalitě pracovního života včetně hodnoty zdraví v české populaci.
  • Výzkum přispěje k odhalení a identifikování nových rizik spojených s rozvojem a rozšiřováním progresivních technologií, se změnou charakteru práce, s uplatňováním nových forem organizace a řízení práce, se společensko ekonomickými a dalšími změnami.
  • Poskytne podněty a navrhne vhodné způsoby řešení pro vrcholovou i podnikovou úroveň řízení (personální politiku firem) k žádoucí minimalizaci negativních dopadů předpokládaných změn a k zvýšení účinnosti prevence rizik. V rámci výstupů navrhne a doporučí vhodné nástroje k prevenci i eliminaci rizik, ke snižování pracovní úrazovosti, nemocí z povolání a celkové pracovní neschopnosti, včetně snižování nákladů a ztrát s tím spojených.
  • Poznatky přispěje k budování efektivních systémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  • Přinese podklady (podkladové informační materiály) pro rozhodování decizní sféry - k využití v koncepční práci vrcholových orgánů a institucí při tvorbě vhodných podmínek, pro dlouhodobé a střednědobé plánování, tvorbu strategií a koncepcí rozvoje společnosti, včetně podkladů pro legislativní činnost a formulování politik a jejích priorit.
  • Publikační, přednáškovou, internetovou činností přispěje k cílenému působení (informační, osvětově propagační, mediální) na změnu postojů zaměstnavatelů i zaměstnanců k problematice pracovních a životních podmínek, ke kvalitě pracovního života, k zvýšení informovanosti veřejnosti o problémových oblastech, o možných způsobech účinné prevence včetně souvisejících ekonomických aspektech (efektivní alokace zdrojů).

Metodika

Při řešení projektu budou využity zejména následující metody: rešerše zahraničních literárních zdrojů, obsahová analýza dokumentů, sekundární analýza dat, případové studie, expertní rozhovory a průzkumy, reprezentativní šetření.

Spolupráce

Spolupříjemci (spoluřešiteli) jsou Sociologický ústav AV ČR a Vysoká škola ekonomická v Praze. Kromě řešitelů na pracovišti příjemce a spolupříjemců se budou na projektu formou OON podílet další řešitelé – přední odborníci z oblasti řízení, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zdravotnictví, vědy, veřejné správy apod. Postupy a možnosti interpretace budou konzultovány s domácími i zahraničními odborníky, např. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Chuo University, Institute of Social Sciences, Tokio (Professor Akihiro Ishikawa), Institute Labour and Economy, University of Bremen (Dr. Jochen Tholen).

Závěr - metoda vyhodnocení přínosů

Vyjádření socioekonomických přínosů výsledků řešení projektu bude provedeno na bázi evaluace rozdílu dopadů předpokládaných změn pracovních podmínek a pracovního prostředí na kvalitu pracovního života při a bez implementace vhodných nástrojů. Jako indikátory kvality pracovního života budou kromě jiného použity i parametry charakterizující úroveň bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, kulturu práce aj. Socioekonomické přínosy budou charakterizovány zvýšením produktivity práce, snížením ztrát a nákladů vyplývajících úrazovosti, nemocnosti aj. Dílčí výsledky budou podle jednotlivých etap prezentovány formou www stránek, přednášek a seminářů pro širší odbornou či zainteresovanou veřejnost, formou referátů na vědeckých setkáních, informativních a metodických brožur, příp.odborných publikací. Celkové výsledky a přínos projektu (závěrečná zpráva) budou vyhodnoceny formou oponentního řízení.

Výňatek ze schváleného návrhu Národního programu výzkumu, který byl schválen usnesením vlády ze dne 28. dubna 2003 č. 417

Tématický program
MODERNÍ SPOLEČNOST A JEJÍ PROMĚNY

Dílčí program
VÝKONOVĚ ORIENTOVANÁ, BEZPEČNÁ, EVROPSKY INTEGROVANÁ SPOLEČNOST A JEJÍ MEZINÁRODNÍ VAZBY (TP5-DP1)

Dílčí program má následující priority:

  1. Ekonomická výkonnost a tržní vztahy - sociální, politické a ekologické souvislosti
  2. Formování a stabilizace politicko-právního institucionálního rámce
  3. Mezinárodní integrace a globalizace
  4. Společenské, ekonomické a bezpečnostní aspekty práce, zdraví a nemoci
  5. Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje

Cíle dílčího programu:

  • Výzkum následků a účinků mezinárodních vazeb, zejména z hlediska integrace české společnosti do evropských a globálních struktur na úrovni jak makrostrukturálních, tak mikrostruktur. Výraznou součástí tohoto výzkumu jsou otázky vnitřní a vnější bezpečnosti, konkrétních dopadů na konkurenceschopnost, trh práce a zaměstnanost, pracovní a životní podmínky obyvatel ČR
  • Analýza výkonnosti české ekonomiky v kontextu jejího institucionálního rámce a v prostředí globalizující se ekonomiky, jako. i analýza efektů, které moderní ekonomika vnáší do chování společnosti (výkonový-meritokratický princip jako.to vlivný prvek sociální pozice individua a jeho rodiny, diferenciace životní úrovně sociálních skupin, marginalizace na trhu práce, nová chudoba doprovázená sociálním vylučováním, flexibilita pracovní síly, ne vždy objektivně zdůvodnitelná různá úroveň pracovních podmínek včetně diskriminačních projevů apod.) Zjištěné poznatky mohou přispět k formulaci zásad hospodářské politiky, jako i k opatřením sociální politiky.
  • Výzkum zprostředkování zájmů mezi jedincem (společností) na straně jedné a státem na straně druhé jako.to klíčového problému současných demokracií.
  • Výzkum otázek spojených s reformou českého právního řádu v souvislosti se vstupem České republiky do EU, s rozvojem právní teorie a komparastiky a výzkum možností účinnějšího prosazování práva a kultivace českého právního vědomí. Tyto poznatky mohou přispět k vytvoření standardního právního prostředí, co. by mělo přinést významné efekty ve v.ech oblastech života společnosti.
  • Výzkum teoreticko-metodologických problémů spojených s efektivním využitím instrumentaria současné ekonomické teorie pro praktické zavedení principu trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a zvyšování kvality pracovního a celkového života obyvatel ČR.
  • Studium natality a jejích determinant, možností individuální a komunitní prevence závažných chorob, nemocí z povolání, pracovních úrazů a úrazů od dětského a mladého věku, potřeb zdravotní péče v různých věkových skupinách populace. Důraz je kladen na výzkum v gerontologii, včetně problematiky sociálního zajištění, optimální lékové politiky a výživy ve stáří. Výsledkem by mohlo být zlepšení demografických ukazatelů a snížení specifické nemocnosti a úmrtnosti v různých věkových kategoriích, resp. oddálení vzniku a rozvoje nemocí; zlepšení kvality života; optimalizace zdravotní a sociální péče; zlepšení efektivity vynakládaných prostředků.